Siviilaáittardeaddji cealkámuš: Sámedikki jienastuslohkui čálihuvvama váiddaášši geahčadeapmi

Ášši duogáš

NRK Sámi journalista A (dás duohko váidi) dáhtui čakčamánu 19. beaivvi 2022 e-poasttas geahčadit buot Sámedikki jienastuslohkui čálihuvvoma váidagiid. Sámediggi attii belohahkii geahčadeami, nu ahte ovtta dokumeantta eai obage suovvan geahčadit, ja eará dokumeanttain fas gokče muhtin dieđuid, ja čujuhedje almmolašvuođalága § 13 vuosttaš lađđasii, geahča hálddašanlága § 13 vuosttaš lađđasa nr.1, ahte dieđut leat “soapmása persovnnalaš diliid” birra. Earret eará eai suovvan geahčadit sin namaid geat ledje čálihuvvon. Váidi váiddii mearrádusa. Váidda váldui belohahkii vuhtii, nu ahte addui belohahkii geahčadeapmái dat dokumeanta man álggos eai lean obage suovvan geahčadit. Váidi doalahii iežas váidaga, ja ášši sáddejuvvui Sámediggeráđđái meannudeapmái njukčamánu 1. beaivvi 2023.

Miessemánu 30. beaivvi 2023 mearridii Sámediggeráđđi ahte sii doalahit mearrádusa. Sii čujuhedje dasa ahte go áigu ohcat čálihuvvot Sámedikki jienastuslohkui de ferte buktit persovnnalaš oainnuid ja dieđuid, ja ahte dáid ferte várrogasat gieđahallat. Nuppe dáfus ferte deattuhit mediaid rievtti dieđuide go árvvoštallojuvvo sáhttá go addit geahčadeapmái dieđuid. Sámediggi praktisere dan dihte rabasvuođa nu guhkás go vejolaš. Sámediggeráđđi čálii ahte sii biehttaledje geahčadeami dieđuide mat ledje nu sensitiiva ahte daid ii berre suovvat geahčadit movt beare, dego ovdamearkka dihte persovnnalaš dilit dego giella ja dieđut earáid birra go geasa ášši guoská ja nu ain.

Váidi váiddii mearrádusa áittardeaddjái. Váidagis ovdandollo ahte Sámediggeráđđi lei mearrádusastis dulkon mat leat “persovnnalaš dilit” eará ládje go láhka ja Justiisa- ja gearggusvuođadepartemeanta lea dahkan.

Min guorahallamat

Min mielas lei dárbu guorahallat ášši dárkileappo Sámediggeráđiin. Mii jearaimet čuovvu go Sámediggeráđi vuođuštus gáibádusaid mat almmolašvuođalágas leat vuođuštusaide. Mii dáhtuimet maid čilgejuvvot man dihte hálddašanlága § 13 vuosttaš lađđasa nr. 1 jávohisvuođageatnegasvuohta “soapmása persovnnalaš dilit” fátmmasta gokčojuvvon dieđut. Mii jearaimet maid leat go buot dieđut maid eai leat suovvan geahčadit “soapmása persovnnalaš diliid” birra.

Dasto mii jearaimet maid lei go Sámediggeráđđi iskan ledje go dieđut maid eai leat suovvan geahčadit juo ovdalaččas almmolaččat olámuttus, ovdamearkka dihte ohcan ládje interneahtas. Mii jearaimet maid man guhka ja movt Sámedikki jienastuslohku dábálaččat lea almmolaš dárkkisteapmái nu go čuožžu láhkaásahusas sámediggeválgga birra § 8, ja makkár mearkkašupmi das lea hálddašanlága § 13 a nr. 3 árvvoštallamii ahte dieđut leat leamašan lágiduvvon almmolaš dárkkisteapmái. Mii viidáseappot čujuheimmet ahte Sámedikki mearrádusas ii boađe ovdan makkár spiehkastatláhkavuođđu lea geavahuvvon.

Loahpas mii jearaimet lei go Sámediggeráđđi dahkan mearrádusa “almma vuođohis gaska” nugo almmolašvuođaláhka § 32 goalmmát lađas gáibida.

Sámediggeráđđi vástidii ahte sii háliidit buktit buori vuođuštusa, muhto ahte eai leat makkárge buorit ákkat addit geahčadeapmái juoidá mii lea nie sensitiiva dego Sámedikki jienastuslohkui ohcama meannudeapmi ja sisačáliheapmi, ja dat dieđut mat dakkár meannudeamis leat. Dán oktavuođas lea sáhka dieđuin mat leat olbmo giellagelbbolašvuođa, etnisitehta, fuolkevuođa ja bearašdili birra, ja diesa maid gullet giellagelbbolašvuohta fuolkevuođa- ja bearašdiliin. Sámediggeráđđi čujuhii dasa ahte sámi fuolkevuođadiliin lea sáhka etnisitehtas mii gullá persovdnadieđuid erenoamáš kategoriijaide.

Sámediggeráđđi oaivvildii ahte árvvoštallamii ii lean áigeguovdil ahte dieđut lea juo juogaduvvon almmolaččat dahje leat almmolaččat olámuttus ohcan ládje interneahtas. Sii dadje vel ahte listu mas leat olbmuid namat geat leat čálihuvvon Sámedikki jienastuslohkui lágiduvvo almmolaš dárkkisteapmái ovdal juohke válggaid, gitta válgabeaivvi rádjái. Dát áigodat lea sullii guokte mánu juohke nuppi jagi. Das oidno namma ja orrungielda, muhto ii čuoččo man vuođul guhtege lea beassan jienastuslohkui eaige makkárge eará dieđut,  dego manne dahje movt sii leat čálihuvvon dohko.

Sámediggeráđđi čálii maid ahte dat dieđut maid sii eai leat čájehan gullet hálddašanlága § 13 vuosttaš láđđasa nr. 1:i.

Siviilaáittardeaddji oaivil áššái

Álgu

Ášši lea gáibádus geahčadit váidagiid mat leat boahtán Sámedikki jienastuslohkui čálihuvvama oktavuođas. Sámediggeráđđi guđii ollu dieđuid čájetkeahttá ja čujuhii dan oktavuođas ahte daidda dieđuide lei jávohisvuođageatnegasvuohta dan dihte go ledje “soapmása persovnnalaš diliid” birra. Earret eará eai addon geahčadeapmái sin namat geat ledje čálihuvvon jienastuslohkui.

Vuosttažettiin de ášši dihte čuožžila jearaldat fátmmasta go hálddašeami jávohisvuođageatnegasvuohta buot daid dieđuid maid eai luoitán geahčadeapmái, ja lei go makkárge vuođđu ráddjet jávohisvuođageatnegasvuođa.

Almmolašvuođalága § 3 mielde lea váldonjuolggadus ahte hálddašeami áššebáhpirat leat almmolaččat. Spiehkasteamit geahčadanvuoigatvuođas fertejit vuođđuduvvot láhkii dahje njuolggadusaide mat leat lága vuođul. Dakkár láhkavuođđu gávdno earret eará almmolašvuođalága § 13 vuosttaš láđđasis, gos lea addojuvvon spiehkastat dieđuide maid láhkamearriduvvon jávohisvuođageatnegasvuohta fátmmasta. Jávohisvuođageatnegasvuođa dábálaš njuolggadusat  bohtet ovdan hálddašanlága § 13:s ja čuovvovaččain. Hálddašanlága § 13 vuosttaš lađđasa nr. 1 mielde lea “juohke ovttas gii čađaha bálvalusa dahje barggu hálddašanorgánas” jávohisvuođageatnegasvuohta “soapmása persovnnalaš diliid” birra. Dán čállosa čuoggáin 2.1 ja 2.2 meannuduvvo Sámediggeráđi ipmárdus das mat leat “soapmása persovnnalaš dilit”.

Vaikko vel jávohisvuođageatnegasvuohta álgovuolggalaččat guoská muhtin dihtui dan dihte go lea “soapmása persovnnalaš dilli”, de sáhttá hálddašanlága § 13 a ja čuovvovaš njuolggadusaid mielde leat nu ahte jávohisvuođageatnegasvuođas leat ráddjejumit. Dás vuollelis čuoggás 2.3 meannuduvvo Sámediggeráđi árvvoštallan das ahte sáhttet go jávohisvuođageatnegasvuođas leat ráddjejumit muhtin dieđuid ektui dán áššis dan dihte go ii makkárge vuoigaduvvon beroštumi dihte ferte čiegusin daid doallat, ovdamearkka dihte go leat dábálaččat oahppásat dahje almmolaččat olámuttus eará báikkiin, geahča § 13 a nr. 3.

Almmolašvuođalágas lea vuođuštus gáibádussan, ja dát meannuduvvojit dás vuollelis 3. čuoggás. Čuoggás 4 meannuduvvo jearaldat lea go Sámediggeráđđi meannudan ášši almmolašvuođalága § 32 goalmmát láđđasa njuolggadusaid mielde mat mearridit man guhkes meannudanáigi galgá leat.

Movt Sámediggeráđđi lea árvvoštallan jávohisvuođageatnegasvuođa ja jávohisvuođageatnegasvuođa ráddjejumiid go ii leat dárbu suodjaleapmái

2.1 jávohisvuođageatnegasvuohta – “soapmása persovnnalaš dilit” – čálihuvvot Sámedikki jienastuslohkui

Hálddašanlága § 13 vuosttaš lađđasa nr. 1 mielde lea “juohke ovttas gii čađaha bálvalusa dahje barggu hálddašanorgánas” jávohisvuođageatnegasvuohta “soapmása persovnnalaš diliid” birra. Mearrádus guoská dušše dieđuide mat leat fysalaš olbmui birra. Nuppi lađđasa vuosttaš cealkagis daddjo ahte dieđut earret eará riegádanbáikki ja stáhtaborgárvuođa birra eai leat persovnnalaš dilit, earret go dalle jus dat muitalit klieanttadili birra dahje eará diliid birra mat adnojit persovnnalažžan.

Cealkka “soapmása persovnnalaš dilit” ii atte čielga vástádusa das makkár dieđuide jávohisvuođageatnegasvuohta guoská. Doaba ferte ipmirduvvot rievttálaš standárdan man sisdoallu sáhttá rievdaduvvot ja ovdánahttot áiggi mielde. “Soapmása persovnnalaš dilit” ii sisttisdoala buot dieđuid eaŋkilolbmo birra. Dat fertejit leat dieđut maidda leat ollu ákkat manne daid dábálaččat háliida doalahit alccesis, geahča earret eará Justiisa- ja gearggusvuođadepartemeantta Rettleiar til offentleglova, G-2009-419, čuokkis 6.2.3.1 ja NOU 2003:30 Ođđa almmolašvuođalága siiddu 229. Dá lea goitge dušše vuolggasadji.  Dárkilat árvvoštallamis ferte maid deattuhit lea go nu ahte dieđut, iehčanassii dahje ovttas eará olámuttus dieđuiguin, sáhttet vahágahttit dahje almmostahttit olbmo, leat go dieđut addojuvvon dakkár dovddahus dilálašvuođas, ja sáhttá go dieđuid addin vahágahttit luohttevašvuođa hálddašeaddjái.

Ot.prp. nr. 3 (1976-1977) siiddus 136 namuhuvvojit ovdamearkkat mat sáhttet leat “soapmása persovnnalaš dilit”, das namuhuvvojit dieđut fuolkevuođa, bearaš- ja ruovttodiliid birra. Das vel vuođđuduvvo ahte diehtu geat du máttut leat, lea diehtu mii gullá “soapmása persovnnalaš dilit” dieđuide, maidda dasto gusto jávohisvuođageatnegasvuohta, geahča Ot.prp. nr. 3 (1976-1977) siidu 14 ja 15.

Viidáseappot ferte deattuhit man muddui almmolašvuođas lea vuoigaduvvon beroštupmi diehtit dáid dieđuid, vrd. NOU 2003: 30 siidu 229. Go almmolašvuođas lea dakkár beroštupmi, de fertejit eambbo ákkat ovdal go dan sáhttá gohčodit “persovnnalaš dillin”, geahča earret eará siviilaáittardeaddji cealkámušaid borgemánu 25. beaivvi 2015 (SOM-2015-1458) ja borgemánu 16. beaivvi 2019 (SOM-2019-1513). Justiisadepartemeantta láhkaossodat lea ipmirdan dan nu ahte dán ferte vuosttažettiin vuhtiiváldit rádjedáhpáhusain, geahča JDLOV-2013-6908 ja JDLOV-2015-7630-2. Eurohpáráđi konvenšuvnnas daddjo almmolaš dokumeanttaid geahčadeami birra (Tromsøkonvensjonen) artihkkalis 3 nr. 2 ahte vejolašvuohta geahčadit dieđuid almmolaš dokumeanttain sáhttá hilgut jus almmolašvuohta lea, dahje dáidá leat, vahágahtti dakkár beroštumiide mat leat namuhuvvon nr.1:s, earret dalle go bajitdási dábálaš dárbbut čájehit ahte ferte almmolašvuohta.

Sámediggeráđđi ii leat suovvan geahčadit geat leat čálihuvvon Sámedikki jienastuslohkui. Sámelága § 2-6 vuosttaš lađđasa mielde sáhttet buohkat geat duođaštit ahte sii atnet iežaset sápmelažžan, ja geain lea juogo sámegiella ruovttugiellan, dahje lea dahje lea leamaš váhnen, áhkku/áddjá dahje máttaráhkku/máttaráddjá geas lea sámegiella ruovttugiellan, dahje lea dakkára mánná gii čuožžu dahje lea čužžon jienastuslogus, gáibidit iežaset čálihuvvot sámi jienastuslohkui. Diehtu ahte soames lea jienastuslogus sáhttá diehttelas leat mearriduvvon dan mielde makkár ruovttudilli, fuolkevuođat dahje máttut olbmos leat. Álgovuolggalaččat sáhttá dát mearkkašit ahte diet dieđut leat “soapmása persovnnalaš dili” dieđut. Nuppe dáfus sáhttá dat ahte soames lea jienastuslogus maid leat vuođđuduvvon dieđuide main ii leat jávohisvuođageatnegasvuohta. Dat diehtu ahte don leat háliidan čálihuvvot Sámedikki jienastuslohkui, ii gal iešalddis muital makkárge persovnnalaš diliid birra.

Áššečielggadeamis mii čállojuvvui Sámediggeráđi meannudeapmái, čujuhuvvo garra dáruiduhttinpolitihkkii mii lea bistán 150 jagi ja ahte justte diet sáhttá dagahit ahte muhtumiidda lea stuora lávki dáhttut beassat čálihuvvot Sámedikki jienastuslohkui. Áittardeaddji ipmirda dán nu ahte Sámediggeráđđi oaivvilda ahte oallugat háliidit doalahit alcceseaset dan ahte sii leat Sámedikki jienastuslogus ja makkár eavttuid vuođul sii leat čálihuvvon dohko. Áittardeaddji váldá vuhtii Sámediggeráđi árvvoštallama ahte dilit mat leat čadnon sámi identitehtii ja Sámedikki jienastuslogu čáliheapmái sáhttet leat dakkárat man lea dábálaš ahte doalahat alccesat ja mii váldit vuhtii ahte dát ii leat eahpedábálaš. Dát dasto čujuha dan guvlui ahte dá álgovuolggalaččat leat “soapmása persovnnalaš dili” dieđut.

Diein vuođul de áittardeaddjis eai leat álgovuođus mearkkašumit dasa go Sámediggi ii leat luoitán geahčadeapmái dieđuid fuolkevuođa, bearaš- ja ruovttudiliid birra, mat vuosttažettiin leat čadnon daidda olbmuide ja sin bearrašiidda. Leat goitge eambbo dilálašvuođat mat sáhttet addit eará bohtosa go árvvoštallat daid dieđuid mat Sámedikki jienastuslogus bohtet ovdan, ja dán mii árvvoštallat eambbo čuovvovaš osiin.

Sámedikki jienastuslohkui čáliheapmi addá earret eará jienastanvuoigatvuođa almmolaččat válljejuvvo orgánii (Sámediggái). Álgovuođus lea almmolašvuođas vuoigaduvvon beroštupmi diehtit geas lea riekta searvat Sámedikki válggaide, daiguin bargguiguin ja mearridanválddiiguin mat leat addon. Čáliheapmi addá jienastanrievtti, mii fas mearkkaša ahte dieđus leat muhtin ovttasullasašvuođat stáhtaborgárdieđus, mii hálddašanlága § 13 nuppi lađđasa vuosttaš cealkaga mielde ii leat “soapmása persovnnalaš dilli”. Dát čájeha ges dasto ahte hálddašanlága § 13 vuosttaš lađđasa nr.1 mielde de ieš dat čáliheapmi Sámedikki jienastuslohkui ii leat dakkár masa jávohisvuođageatnegasvuohta gusto.

Láhkaaddi oaivvilda maid ahte almmolašvuođas lea legitiibma beroštupmi Sámedikki jienastuslohkui čáliheamis, go juo lea láhkaásahussii čállán ahte jienastuslohku galgá lágiduvvot almmolaš dárkkisteapmái. Sámedikki válggaid njuolggadusain § 8:s čuožžu ahte jienastuslogu galgá lágiduvvot almmolaš dárkkisteapmái nu jođánit go vejolaš ja galgá leat olámuttus gitta válgabeaivái ja vel dan beaivvi, daid jagiid go lea sámediggeválga, suohkanstivraválga dahje fylkkadiggeválga. Vaikko vel almmolažžan bidjan lea čadnon dasa ahte galgá leat vejolašvuohta gáibidit divvuma láhkaásahusas § 9, de almmolašvuođas sáhttá maid leat vuoigaduvvon beroštupmi daidda dieđuide maiddai maŋŋel go jienastuslohku ii leat šat almmolaččat olámuttos. Ovdamearkka dihte sáhttá leat beroštupmi diehtit gos riikkas sis geain lea jienastanvuoigatvuohta orrot.

Áittardeaddji mielas čájeha dat ahte Sámedikki jienastuslohku muhtin áigái lágiduvvo almmolaš dárkkisteapmái ahte dieđut eai sáhte gal leat addon dakkár oktavuođain mat leat hui luohttevaš dilit, dahje ahte dat eai leat dieđut main láhkaaddi lea oaivvildan lea jávohisvuođageatnegasvuohta. Láhkaásahusas dahje dan ovdabargguin, dahje eará diekkáriidda mat leat čadnon láhkaásahussii, ii boađe ovdan váikkuha go dieđuid almmolažžan bidjan jávohisvuođageatnegasvuhtii, nugo ovdamearka dihte dahká vearrohálddašanlágas  § 3-1 nuppi lađđasis, geahča § 9-7 viđat lađđasa. Vearrohálddašanlágas § 3-1 čuožžu ahte vearrolisttuide mat leat almmolaš dárkkisteamis leamašan ii guoská jávohisvuođageatnegasvuohta. Diekkár sullasaš njuolggadus ii gusto Sámedikki jienastuslohkui, ii goit áittardeaddji dieđus. Áittardeaddji oaivvilda goitge ahte ii leat vuorddehahtti ahte dieđuin mat galget leat olámuttus almmolaš dárkkisteapmái guhkit áiggi juohke nuppi jagi, lea jávohisvuođageatnegasvuohta. Dušše dát akto čujuha dan guvlui ahte jienastuslohku ii leat diehtu “soapmása persovnnalaš dili” birra.

Sámediggeráđđi lea ovdandoallan ahte dieđut etnisitehta birra leat persovnnadieđuid erenoamáš kategoriijas. Eurohpá parlameantta rådsforordning (EU) 2016/679 cuoŋománu 27. beaivvi 2016 (generealla persovdnasuodjalusmearrádus) artihkal 9:s, mii lea sajáiduhtton norgga riektái persovdnadiehtolágas, leat sierra njuolggadusat earret eará “etnalaš ruohttasiid” dieđuid gieđahallamii. Ii leat goitge makkárge automatihkka nu ahte dat maid artihkal 9:s oaivvildit leat dieđut “soapmása persovnnalaš diliin” leat hálddašanlágas dat seammá. Ovdamearkka dihte gusto artihkal 9 dieđuid fágasearvemiellahttuvuođa birra, go fas dábálaččat de dát ii leat dakkár man oaivvildit soapmása “persovnnalaš dillin”, geahča  Jon Sverdrup Efjestad ja Camilla Selman, Taushetsplikt i forvaltningen, siidu 113. Dan dihte ii sáhte deattuhit nu issorasat dan movt dieđut leat kategoriserejuvvon persovdnasuodjaluslágas.

Dien vuođul lea áittardeaddji gávnnahan ahte dieđut dan birra ahte muhtin lea Sámedikki jienastuslogus, ii leat “soapmása persovnnalaš dili” birra diehtu ja nu ii guoská jávohisvuođageatnegasvuohta dasa. Áittardeaddji čujuha dasa ahte čáliheapmi ii vealtameahttun leat dieđuid vuođul dahkkon main lea jávohisvuođageatnegasvuohta dan dihte go leat persovnnalaš diliid birra. Dat ahte don leat jienastuslogus, ii njuolga muital maidege du persovnnalaš diliid birra. Viidáseappot oaivvilda áittardeaddji ahte ferte ollu deattuhit dan ahte dálá lágaid mielde leat dieđut almmolaččat olámuttus muhtin áigodagaid. Eará dieđut mat bohtet ovdan váiddaáššiin gos váidet jienastuslohkui čáliheami, gal leat dakkárat main “soapmása persovnnalaš dilit” sáhttet boahtit ovdan, ovdamearkka dihte máŋggalágan dieđut sisačálihuvvon olbmuid bearaš- ja ruovttudili birra.

2.2 Jávohisvuođageatnegasvuohta “soapmása persovnnalaš dilit” – eará dieđut dokumeanttain

Sámediggeráđđi lea maid šiitán geahčadeamis eará dieđuid ja leat čujuhan dasa ahte dat leat “soapmása persovnnalaš diliid” birra. Muhtin dain dieđuin eai leat čadnon ruohttasiidda, fuolkevuhtii, bearaš- ja ruovttudiliide, eaige daid vuođul oro vejolaš identifiseret olbmuid geaid birra váiddaáššit leat. Dát guoská ovdamearkka dihte dieđuide das galle olbmo leat váiddaáššiin ja movt Sámediggi lea gieđahallan váidagiid. Lea váttis oaidnit ahte almmolašvuođalága § 13, vrd. hálddašanlága § 13 vuosttaš lađđasa nr.1 sáhttá vuođđun leat dieid dieđuid diktit čájetkeahttá. Justte dien čuoggás orro Sámediggeráđđi dulkon lága njuolggadusaid boastut.

2.3 Jávohisvuođageatnegasvuođa ráddjehusat go ii leat vuoigaduvvon beroštupmi mii čájeha ahte dieđuid ferte doalahit čiegusin go leat juo dábálaččat oahppasat dahje olámuttus almmolaččat

Hálddašanlága § 13 a nr. 3 mielde de ii leat jávohisvuođageatnegasvuohta mii čuovvu § 13 dakkár mii eastada ahte dieđuid sáhttá geavahit go ii leat oktage vuoigaduvvon beroštupmi mii dagaha ahte fertejit dollojuvvot čiegusin, ovdamearkka dihte go leat juo dábálaččat oahppasat dahje leat olámuttos almmolaččat eará báikkiin.

Dieđut leat “dábálaččat oahppásat” jus dat leat almmolaččat almmuhuvvon, muhto eai jus dat dušše leat ságaid mielde oahppásat dahje oahppásat dušše dihto birrasis, geahča Justiisa- ja gearggusvuođadepartemeantta čállosa Rettleiar til offentleglova, G-2009-419, čuoggá 6.2.5.4.

Áittardeaddji lea ovdal cealkán ahte dieđut leat dábálaččat oahppasat dahje dábálaččat olámuttus jus daid álkit gávdná go ohcá Interneahtas, geahča áittardeaddji geassemánu 17. beaivvi 2021 cealkámuša (SOM-2020-746). Ovdamearkkat leat riikaviidosaš mediaid artihkkalat mat leat álkit gávdnamis, nugo NRK, VG ja nu ain.

Sámediggeráđi mearrádus ii čujut makkárge árvvoštallamii gos livčče árvvoštallan ahte lea go nu ahte ii makkárge vuoigaduvvon beroštupmi čájet ahte dieđuid ferte doalahit čiegusin dan dihte go leat oahppásat dábálaččat dahje almmolaččat olámuttus eará sajis. Válddahallamis man leat sádden deike leat sii čilgen ahte ii leat áigeguovdil ahte leat go dieđut juogaduvvon almmolaččat dahje leat almmolaččat olámuttus go ohcá interneahtas. Dasa ii leat áittardeaddji ovtta oaivilis.

Dakko lea Sámediggeráđđi dulkon hálddašanlága boastut, go dá lea áibbas čielgasit áigeguovdilis ášši go árvvoštallá sáhttet go jávohisvuođageatnegasvuođas dahkkot ráddjejumit hálddašanlága § 13 a nr. 3 mielde.

2.4 Sámediggeráđi jávohisvuođageatnegasvuođa árvvoštallan – čoahkkáigeassu

Áittardeaddji lea ovtta oaivilis das ahte dieđut mat bohtet ovdan váiddaáššis go soames lea váidán Sámedikki jienastuslohkui čáliheami sáhttet leat dakkárat maidda jávohisvuođageatnegasvuohta guoská sivas go leat dieđut “soapmása persovnnalaš diliid” birra. Sámediggeráđđi lea baicce maid šiitán geahčadeami dieđuide mat áibbas čielgasit eai muital “soapmása persovnnalaš diliid” birra. Ovdamearkkat leat dieđut das galle olbmo váiddaáššiin leat ja movt Sámediggi lea meannudan váidagiid. Áittardeaddji lea maid gávnnahan ahte dieđuide mat leat biddjon almmolaččat dárkkisteapmái ii gusto jávohisvuođageatnegasvuohta, diesa gullet maid sin namat geat leat čálihuvvan jienastuslohkui.

Sámediggeráđđi lea maid boastut dulkon jávohisvuođageatnegasvuođa njuolggadusaid gos daddjo ahte ii leat hehttehussan ahte dieđut geavahuvvojit go ii leat makkárge vuoigaduvvon beroštupmi mii dagahivččii ahte dollojit čiegusin go juo leat dábálaččat oahppásat dahje almmolaččat olámuttus eará báikkis, geahča hálddašanlága § 13 a nr. 3.

Dien vuođul de dáhttojuvvo Sámediggeráđđi árvvoštallat ášši fas ođđasit. Ođđa árvvoštallamis dáhttut Sámediggeráđi geahčadit daid fuomášumit mat leat čuoggás 3 gos daddjo ahte gáibiduvvo vuođuštus.

Sámediggeráđđi vuođuštus

Almmolašvuođalága § 32 lea geahčadangáibádusa váidagiid birra. Dan mielde ii mearrádus iešalddis gáibit vuođuštusa váiddainstánsa mearrádussii. Paragráfa goalmmát lađđasa nuppi cealkka mearrida goitge ahte hálddašanlága kapihttal VI njuolggadusat váidaga ja rievdadeami birra gusto nu guhkás go lea vejolaš. Hálddašanlága § 33 vuosttaš lađas váiddaáššiid áššeráhkkaneami birra čujuha ges hálddašanlága kapihttal V:i. Áittardeaddji lea ovdal cealkán ahte váiddainstánssa mearrádus geahčadanáššiin galgá vuođuštuvvot vai čuovvu hálddašanlága § 24 ja§ 25, geahča áittardeaddji golggotmánu 20. beaivvi 2020 cealkámuša (SOM-2020-1262). Vuođuštusa sisdoalu gáibádusat fertejit heivehuvvot dan mielde masa mearrádus guoská.

Justiisa- ja gearggusvuođadepartemeantta čállosis Rettleiar til offentleglova, G-2009-419, čuoggás 10.3 siiddus 177 daddjo ahte “váiddaáššiin leat eambbo gáibádusat vuođuštussii”. Dasto ii sáhte váidaga sisdoalu gáibádus leat unnit váiddainstánsii go vuolitinstánsii, mii fas geahčadanohcci bivdaga dihte, addá lagat vuođuštusa hilgumii almmolašvuođalága § 31 nuppi lađđasa vuosttaš cealkaga mielde. Dán mearrádusa mielde de “váldovuhtiiváldimat mat leat váikkuhan hilgumii, galget namuhuvvot”. Mearrádusaid ovdabargguin leat čujuhan hálddašanlága § 25 goalmmát lađđasii, geahča Ot.prp.nr. 102 (2004-2005) siidu 152.

Sámediggeráđđi lea válddahallamis čállán ahte sii geahččalit addit hárálaš vuođuštusa. Sámediggeráđđi ii leat váiddamearrádusas čujuhan makkár láhkavuođu sii árvvoštallet, ja man sii oaivvildit addit vuođu šiitit dieđuid geahčadeami. Vaikko vel buktojit ge ovdan moadde momeantta mat leat áigeguovdilat jávohisvuođageatnegasvuođa árvvoštallamis, de ii boađe áibbas čielgasit ovdan mii Sámediggeráđi árvvoštallantemá lea.

Áittardeaddji mielas lea váttis mearrádusa vuođuštusa vuođul lohkat makkár njuolggadusaid Sámediggeráđđi lea árvvoštallan ja movt sii leat árvvoštallan daid iešguđetge áššečuolmmaid. Vuođuštus ii čuovo lága gáibádusaid.

Meannudanáigi

Oaidningáibádusa hilguma váidda galgá ráhkkanahttot ja “mearriduvvot nu ahte ii ádján eambbo go dárbu”, geahča almmolašvuođalága § 32 goalmmát lađđasa. Lea dábálaš ahte váiddaášši meannudeapmi ádjána veháš guhkit go vuosttaš instánssa meannudeapmi, earret eará dan dihte go váiddainstánssa vuođuštussii leat mihá garraset gáibádusat.  Áittardeaddji lea máŋgga áššis cealkán ahte geahčadannjuolggadusaid effektivitehta dihte ja almmolašvuođaprinsihpa ulbmil dahká ahte geahčadanáššiid meannudeapmi galgá buot dásiin leat jođán. Cealkámušas mii lea oassin áittardeaddji 2008 áššedieđáhusas (SOMB-2008-7), dajai áittardeaddji ahte áššemeannudanáigi gaskkal guokte ja golbma vahkku maŋŋá go lea vuostáiváldima lea váttis dohkkehit, maid go das lea fárus vejolaš ášši ruovttoluottasádden vuosttaš instánsii váiddameannudeapmái. Geahčadanáššiid áššemeannudanáiggi garra gáibádus mearkkaša ahte váiddainstánsa ferte vuoruhit geahčadanášševáidagiid áššemeannudeami. Dan sivas go áššeráhkkaneapmi juo lea dáhpáhuvvan vuosttaš instánssas, de fertejit leat ollu ákkat jus galgá váiddaáššiin dohkkehit áššemeannudanáiggi mii lea eambbo go guokte vahkku, geahča earret eará áittardeaddji cealkámuša borgemánu 25. beaivvi 2015 (SOM-2015-949).

Sámediggeráđđi lea válddahallamis man leat buktán deike čállán ahte áššemeannudeapmi lea ádjánan beare guhka. Dasa lea siviilaáittardeaddji ovtta oaivilis. Áššemeannudeapmi lea ádjánan mihá guhkit go maid láhka gáibida. Áittardeaddji ovdeha ahte boahtteáiggis de Sámediggeráđđi meannuda geahčadanváidagiid almmolašvuođalága áššemeannudanáigemeriid mielde.

Konklušuvdna

Áittardeaddji lea gávnnahan ahte Sámedikki jienastuslohkui čálihuvvoma váiddaášši dieđuide sáhttá leat jávohisvuođageatnegasvuohta “soapmása persovnnalaš diliid” dieđuid dihte vrd. hálddašanlága § 13 vuosttaš lađđasa nr.1. Sámediggi lea goitge maid šiittán addimis dieđuid geahčadeapmái main áibbas čielgasit ii leat jávohisvuođageatnegasvuohta, ovdamearkka dihte galli olbmos váiddaáššiin lea sáhka ja movt váidagiid leat meannudan. Áittardeaddji lea maid gávnnahan ahte ii leat jávohisvuođageatnegasvuohta dieđuin mat biddjojit almmolaččat dárkkisteapmái, dies leat oassin sin namat geat leat jienastuslogus. Sámediggeráđđi lea maid boastut dulkon jávohisvuođageatnegasvuođa njuolggadusaid, ahte jávohisvuođageatnegasvuohta ii leat hehttehussan dieđuid geavaheapmái dalle go ii makkárge vuoigaduvvon beroštupmi dagat ahte daid ferte doalahit čiegusin, go leat juo dábálaččat oahppásat dahje dábálaččat olámuttos eará sajiin, geahča hálddašanlága § 13 a nr. 3.

Sámediggeráđđi ii leat iežaset mearrádusa vuođuštan nugo láhka gáibida, ja sii leat áibbas čielgasit geavahan beare guhkes áiggi áššemeannudeapmái. Sámediggeráđđi bivdojuvvo meannudit ášši ođđasit ovdal juovlamánu 15. beaivvi 2023.