Cealkámuša čuovvuleapmi – Sámedikki jienastuslohkui čálihuvvama váiddaášši geahčadeapmi 

Siviilaáittardeaddji rolla

Sámediggeráđđi lea válljen ahte muhtin čuoggáin ii čuovo áittardeaddji cealkámuša. Stuoradiggi lea addán čielga láidestusaid das movt hálddahus galgá láhttet go ii leat ovttaoaivilvuohta áittardeaddjiin láhkamearrádusaid dulkomis. Siviilaáittardeaddjilága ovdabarggus deattuhuvvo ahte vurdojuvvo generealla dásis ahte hálddahus čuovvula áittardeaddji oaivila, geahča earret eará  Innst. 409 L (2020–2021) s. 39:

“Lávdegoddi háliida deattuhit ahte Stuoradiggi čielgasit vuordá ahte hálddahus čuovvula áittardeaddji cealkámušaid. Dát lea vuođđoeaktun parlamentáralaččat sajáiduvvan hálddahuskontrollas, maiddái dalle go hálddahus ii leat ovtta oaivilis áittardeddjiin.”

Seamma oaidnu lea Stuoradikki kontrolla- ja hálddahuspráksisis čuvvojuvvon, čadnon ovddeš siviilaáittardeaddji láhkii, geahča Innst. 376 376 S (2015-2016) s. 9.

Láhkaovdabarggus nappo eaktuduvvo ahte dábálaččat de hálddahus galgá “dohkkehit ja čuovvulit” áittardeaddji oainnu. Diet eaktuda ahte Sámediggeráđđi ja eará hálddahusorgánat galget atnit vuođđun áittardeaddji oainnu gustovaš láhkii – maiddái dalle go eai leat ovtta oaivilis áittardeddjiin.

Sámediggeráđi ođđa mearrádusa vuođuštusas leat álgovuolggalaš mearrádusa vuođuštussii lasihuvvon ollu dieđut, ja leat maid lasihuvvon dieđut Sámediggeráđi vástádussii man vástidedje dalle go áittardeaddji guorahalai ášši. Lea váidalahtti jus dehálaš oasit hálddahusa vuođuštusas eai addo ovdal go áittardeaddji čállá cealkámuša.

Sámediggeráđi jávohisvuođageatnegasvuođa árvvoštallan man dahke “soapmása persovnnalaš diliid” birra – Sámedikki jienastuslohkui čáliheapmi

Álbmotregisttarlága ja dan ovdabargguid mearkkašupmi

Sámediggeráđđi lea ođđa mearrádusastis hui ollu čujuhan álbmotregisttarláhkii ja dan lága ovdabargguide, sii geavahit dan vuođđun go dulkojit mat “soapmása persovnnalaš dilit” leat hálddašanlága § 13 nr. 1 mielde. Álbmotregisttarlága § 9-1 mielde lea “juohke ovttas gii meannuda persovdnadieđuid dán lága mielde” jávohisvuođageatnegasvuohta das maid son boahtá diehtit iežas barggus. Gullevašvuohta Sámedikki jienastuslohkui ja sámegiela sáhttá registreret Álbmotregistarii, geahča  § 3-1 vuosttaš lađđasa bustávaid p ja q. Dat mearkkaša ahte dasa gusto jávohisvuođageatnegasvuohta go dan meannuda álbmotregisttarlága mielde.

Álbmotregisttarlága jávohisvuođageatnegasvuohta ii goitge leat gustovaš obbalaččat hálddahusas, muhto dušše dalle go meannuduvvo “dán lága mielde”. Go muhtin diehtu – dego dás – meannuduvvo hálddahusas olggobealde Álbmotregistara, de dan regulere hálddahuslága jávohisvuođageatnegasvuohta ja muđui eará sierralágat – ii fal álbmotregisttarláhka.

Sámediggeráđđi oaivvilda dattetge ahte go čanastupmi Sámedikki jienastuslohkui lea álbmotregisttarlága mielde diehtu masa lea jávohisvuođageatnegasvuohta, de dan dihte daidda dieđuide gusto, hálddašanlága § 13 vuosttaš lađđasa nummár 1 mielde, jávohisvuođageatnegasvuohta go leat sáhka “soapmása persovnnalaš diliin”. Sámediggeráđđi oaivvilda ahte álbmotregisttarlága ovdabargguid ferte dulkot nu ahte “departemeanta harmonisere mat dieđut álbmotregisttarlágas ja hálddašanlágas leat dieđut maidda lea jávohisvuođageatnegasvuohta”. Sámediggeráđđi čujuha dasa Prop. L (2015-2016) kapihtal 164:

«[…] Departemeanta oaivvilda ahte njuolggadusat das makkár dieđuin lea jávohisvuođageatnegasvuohta ja main ii leat fertejit leat nu čielgasat go vejolaš. Viidáseappot fertejit njuolggadusat maid mielde sáhttá juohkit Álbmotregistara dieđuid čuovvut jávohisvuođageatnegasvuođa njuolggadusaid. Dán ferte vai ii leat nu ahte jávohisvuođageatnegasvuohta láivu dan dihte go leat mearrádusat mat addet geahčadeapmái dieđuid ja vejolašvuođa addit dieđuid. Álbmotregistara dieđuid addima birra lea sierra čuokkis dás vuollelis.”

Dien vuođul evttoha departemeanta ahte lága vuolggasadji ferte leat ahte Álbmotregistara dieđuide lea jávohisvuođageatnegasvuohta, ja ahte lágas čállojuvvo makkár dieđuide ii galgga jávohisvuođageatnegasvuohta gustot.»

Áittardeaddji ii leat ovtta oaivilis ahte ovdabargguid sáhttá ipmirdit nugo Sámediggeráđđi lea čállán. Dat manne ovdabarggus leat nie čállán orro leamen sihkkarastin dihte ahte Álbmotregistara dieđuid geahčadeapmi ii láivudahtte hálddašanlága jávohisvuođageatnegasvuođa njuolggadusaid ja eará njuolggadusaid. Dát cealkámušat álbmotregisttarlága ovdabarggus eai muital movt departemeanta ipmirda hálddašanlága, muhto baicce movt sii sávvet ahte álbmotregisttarlága mearrádusat jávohisvuođageatnegasvuođa birra galget leat.

Dasa lassin leat ovdabarggut maidda čujuhuvvo ráhkaduvvon ođđa álbmotregisttarlága ráhkadeami oktavuođas ja dan dihte das lea vuosttažettiin mearkkašupmi dasa movt dán lága dulko. Dakko gokko ovdabarggut soitet buktit oaiviliid eará lágaid dulkoma birra, dego hálddašanlága, de daid sáhttá ipmirdit maŋŋebargun ja riekteipmárdussan, ja dan dihte dain lea mihá unnit deaddu riektegáldun. Jus galggašii nu ahte maŋŋebargguin ja riekteipmárdusas galgá mearrideaddji mearkkašupmi dulkomii, de lea njuolggadus ahte ferte boahtit čielgasit ja ovttačilggolaččat ovdan ahte cealkámušat leat oaivvilduvvon gustot eará lága ipmirdeamis.

Sámediggeráđđi lea maid čujuhan Prop. 164 L (2015-2016) kapihttalii 16.4, 7 oassái:

«Dál lea álbmotregisttarlága mielde jávohisvuođageatnegasvuohta dieđuide mat muitalit muhtin olbmo stáhtaborgármiellahttuvuođas, muhto dan ii leat hálddašanlága mielde. Dan dihte evttoha departemeanta ahte stáhtaborgármiellahttuvuhtii ii galgga leat jávohisvuođageatnegasvuohta ođđa álbmotregisttarlága evttohusas. . […]»

Diet oassi dávista ahte go departemeanta lea mearridan mas álbmotregisttar lága mielde galgá leat jávohisvuođageatnegasvuohta de lea deattuhan makkár dieđuin hálddašanlága mielde lea jávohisvuođageatnegasvuohta. Dán ii sáhte dulkot nu ahte hálddašanlága jávohisvuođageatnegasvuođanjuolggadusat dábálaččat galget dulkojuvvot álbmotregisttarlága mielde. Departemeantta dajaldagat osiin 7 ja 10, gos čuožžu dan birra lea go álbmotregisttarlága mielde jávohisvuođageatnegasvuohta dieđuide riegádanbáikki ja siviiladili birra, ferte ipmirdit justte seamma ládje.

Lea maid nu ahte dieđut maidda álbmotregisttarlága mielde lea jávohisvuođageatnegasvuohta, eai leat dakkárat ge maidda hálddašanlága mielde lea jávohisvuođageatnegasvuohta. Ovdamearkkat leat elektrovnnalaš oktavuođadieđut, dego e-poastačujuhus, geahča álbmotregisttarlága § 3-1 vuosttaš lađđasa bustávva e, geahča § 9-1. Áibbas sierra lea dušše diet doarvái buorre ággan dasa ahte ii sáhte deattuhit harmoniseren cealkaga ággan dasa ahte “čálihuvvon sámedikki jienastuslohkui” ja “sámegiella” leat dieđut maidda hálddašanlága mielde lea jávohisvuođageatnegasvuohta.

Sámediggeráđđi lea maid oaivvildan ahte dan dihte go dat ahte leat go jienastuslogus vai it, lea diehtu masa álbmotregisttarlága mielde lea jávohisvuođageatnegasvuohta, de mielddisbuktá dat almmolašvuođalága § 13 vuosttaš lađđasa mielde ahte diehtu ii galgga addot almmolaččat geahčadeapmái.

Áittardeaddji oaivvilda ahte ferte leat hálddašanláhka mii regulere movt Sámediggi gieđahallá jienastuslogu dieđuid, iige álbmotregisttarláhka. Dán sáhttá buohtastahttit Justiisadepartemeantta láhkaossodaga ođđajagimánu 12. beaivvi 2015 cealkámušain (JDLOV-2014-8529). Dien cealkámušas lea sáhka das ahte lea go hálddahus čadnon láhkamearriduvvon jávohisvuođageatnegasvuhtii mii ii gusto hálddašanorgána bargiide. Áššis lei sáhka das go ledje bivdán geahčadit advokáhtaráđiid mat ledje addon muhtin suohkanii. Das jerrojuvvui lei go advokáhta lágalaš jávohisvuođageatnegasvuohta sirdašuvvan hálddašeaddjái, nu ahte suohkan sáhtii biehttalit geahčadangáibádusa ja čujuhit almmolašvuođalága § 13 vuosttaš lađđasii. Láhkaossodat gávnnahii ahte advokáhta ráđiide ii lean jávohisvuođageatnegasvuohta hálddašeamis jus daid leat gáibidan geahčadit almmolašvuođalága mielde.

Áittardeaddji oaivvilda ahte dán áššis ferte leat seamma. Ferte árvvoštallat man viidát hálddašanlága jávohisvuođageatnegasvuohta gusto, ja dan geahčadit daid dieđuide maid birra lea sáhka ja man oktavuođas dieđut leat gávdnamis. Dan dihte ii leat riekta go Sámediggeráđđi čujuha álbmotregisttarlága § 9-1:i ja almmolašvuođalága  § 13:i gos čuožžu ahte “dieđut maidda lágas dahje lága mielde lea jávohisvuođageatnegasvuohta, eai galgga addot geahčadeapmái.” Dat mii dán áššis lea mearrideaddji lea dat ahte leat go dieđut “soapmása persovnnalaš dilit” hálddašanlága § 13 mielde.

Njuolggadusregulerema mearkkašupmi jienastuslogueksempeláraid oaidnimii

Sámediggeráđđi lea maid čujuhan Sámedikki válganjuolggadusaide, §§ 12 ja 81, gos lea jienastuslogueksempeláraid olahanmuttu birra ja jienastuslogu ja eará dieđuid olahanmuttu birra. Dás, § 12 nr. 3, čuožžu ahte jienastuslogunubbehusčállosat, ja eará materiála jienastuslogu vuođul, sáhttet geavahuvvot dušše politihkalaš ulbmiliidda ja eai galgga olggobealde olbmuide addojuvvot earret dalle go ulbmil lea politihkalaš. Nummir 4 mielde galgá Sámediggi diehtit gos buot jienastuslogueksempelárat maid sii leat addán leat, ja sihkkarastit ahte dát buktojuvvojit ruovttoluotta Sámediggái dahje makulerejuvvojit maŋemusat 6 mánu maŋŋel válggaid. Muđui mearrida maid § 81 nr. 1 ahte jus láhkamearrádusain dahje njuolggadusain ii daddjo eará de sáhttá almmolaš ásahusaid bargiide addit jienastuslogu dahje das nubbehusčállosa dušše dalle go lea bálvalusas dárbu dasa, dutkiide geain dieđalaš áigumušat dalle go Sámediggi lea dasa miehtan dahje earáide go Sámediggi lea dasa miehtan. Sámediggeráđđi oaivvilda ahte almmolašvuođalága mielde addit geahčadeapmái jienastuslogu láivudahttá § 12 ja § 81.

Dán áššis eai leat sihtan jienastuslogu geahčadeapmái, muhto leat bivdán geahčadit jienastuslohkui čáliheami váiddaáššiid. Dasto šaddá jearaldat ahte lea go jávohisvuođageatnegasvuohta dasa go soames lea bivdán sisačálihuvvot jienastuslohkui. Njuolggadusat § 12 ja § 81 gustojit válgamateriálaid eksempeláraide ja olles jienastuslogu olámuddui. Dien ii leat sáhka jávohisvuođageatnegasvuođas mii lea dieđuide mat bohtet ovdan jienastuslogus. Áittardeaddji ii ipmir movt diet dorjjošii Sámediggeráđi mearrádusaid dulkoma.

Dieidda njuolggadusaide eai gávdno ovdabarggut mat sáhtáše addit bagadusa das movt mearrádusaid galgá ipmirdit, muhto sáhttá leat ávkin geahččat movt sullasaš mearrádusat leat ipmirduvvon válgalágas. Njuolggadusas § 12:i lea vástideaddji mearrádus válganjuolggadusas § 3. Njuolggadusas § 81:i lea vástideaddji mearrádus § 15-3 válgalágas, ja mearrádusat leat measta justte seammaláganat. Válgalága § 15-3 birra lea čállojuvvon Ot.prp. nr. 45 (2001-2002) siiddus 284, doppe čuožžu ná:

«Mearrádus lea belohahkii ođas ja dadjá ahte váldonjuolggadus lea ahte válgamateriálat eai leat almmolaččat. Mearrádus lea vuođđuduvvon láhkii ja práksisii mii gusto. Válgalága gustovaš mearrádusat geavahuvvon jienastuslihpuid vurkkodeamis, lea dulkojuvvon nu ahte dát eai leat almmolaččat. Válgalágas boahtá ovdan ahte válgamateriála maid jienasteaddjit leat geavahan jienasteami oktavuođas, dego válgakoarttat, jienastanlihput, konvoluhtat ja eará diŋggat, eai leat almmolašvuođalága mielde almmolaš dokumeanttat.”

Ovdabargguid čállosat eai ge doarjjo dan ahte válgalága § 15-3 sáhttá ipmirdit nu ahte lea jávohisvuođageatnegasvuohta dieđuide mat bohtet ovdan dábálaš jienastuslogus, dás maid Stuoradikki jienastuslogus.

Stuoradikki jienastuslogus bohtet ovdan earret eará stáhtaborgármiellahttuvuođa dieđut, geahča válgalága § 2-1, muhto válgalága ii sáhte nu ipmirdit ahte dan sivas lea stáhtaborgármiellahttuvuođa diehtu dakkár masa jávohisvuođageatnegasvuohta gusto. Hálddašanlága § 13 nuppi lađđasis čuožžu ahte stáhtaborgármiellahttuvuohta ii leat “soapmása persovnnalaš dilli” hálddašanlága § 13 mielde. Dan dihte ii leat vejolaš jurddašit ahte Sámedikki válganjuolggadusa § 12 ja § 81 dagahit jávohisvuođageatnegasvuođa dieđuide ahte soames lea čálihan dahje bivdán iežas čálihit Sámedikki jienastuslohkui.

Áittardeaddji čujuha maid dasa ahte Sámedikki válganjuolggadusain lea sierra mearrádus jávohisvuođageatnegasvuođas, § 82, gos čuožžu ahte hálddašanlága mearrádusat jávohisvuođageatnegasvuođa birra gustojit maid sámediggeválggain (geahča vástideaddji válgalága § 15-4). Mearrádus ii livččii leamašan dárbbašlaš jus livččii nu ahte jávohisvuođageatnegasvuohta juo lei fárus § 81 áibbas nuppelágan dulkomis.

Áittardeaddji oaivvilda dan dihte ahte njuolggadusaid §§ 12 ja 81 ii sáhte dulkot nu ahte dat mielddisbuktet jávohisvuođageatnegasvuođa daidda dieđuide mat bohtet ovdan jienastuslogus. Mearrádusat leat relevánttat dalle go soames háliida oaidnit jienastuslogu dahje dan nubbehusčállosa, muhto ii dalle, dego dán áššis lea, go leat bivdán geahčadit ovttaskasdieđuid mat bohtet ovdan jienastuslogus.

Njuolggadusa regulerema mearkkašupmi dasa go bidjet jienastuslogu almmolaččat dárkkisteapmái

Sámediggeráđđi čujuha dasa ahte njuolggadusaid mearrádus § 8 gos lea dan birra ahte Sámedikki jienastuslohku biddjo almmolaččat olámuddui lea čadnon § 9:i mas lea Sámedikki jienastuslogu divvuma ja ođasmahttima birra. Jienastuslohku biddjo oinnolažžan gitta válgabeaivái juohke nuppi jagi, ja dan ulbmil lea ahte jienastuslohku galgá leat nu riekta go obage vejolaš, ja dasa ii leat váldosivva almmolašvuođa dárbbut.  Sámediggeráđi čálus rahpá vejolašvuođa ahte belohahkii sáhttá ákkastallat ahte almmolašvuođas lea dárbu oaidnit dieđuid, muhto dán áššis lea goitge mearrideaddji, beroškeahttá das mii njuolggadusa ulbmil lea, lea go almmolašvuođas legitiibma beroštupmi das movt válgamearrádusat álbmotválljejuvvon orgánii praktiserejuvvojit. Dás mii čujuhit cealkámuššii. Vaikko álgovuolggalaš váldoulbmil lea ahte jienastuslohku galgá leat nu riekta go sáhttá, de dan olámuddui bidjan goitge mielddisbuktá ahte dieđut eai leat dakkár dieđut maidda lea jávohisvuođageatnegasvuohta dan dihte go leat luohttevašvuođas addon, geahča cealkámuša ákkastallama.

Sámediggeráđđi čujuha maid dasa ahte go departemeanta hápmi njuolggadusa de sii dahke diđolaš válljejumi ahte jienastuslohku ii galgga leat almmolaččat olámuttus dárkkisteapmái eará go dihto áiggi, ja ahte mearrádusa dan dihte ferte dulkot áibbas nuppe gežiid. Mearrádus mii dadjá ahte jienastuslogu sáhttá bidjat almmolaččat olámuddui lea dasa go don ieš válljet dahkat dan, vaikko ii oktage leat dáhtton dan dieđu geahčadit. Dán áššis ges lea sáhka gáibádusas man okta borgár lea buktán gii lea háliidan geahčadit eaŋkildieđuid. Leat eará oasit maid ferte vuhtiiváldit go bidjá stuora dáhtahivvodagat almmolaččat olámuddui, nugo dahkkojuvvo dalle go jienastuslogu bidjá almmolaččat olámuddui njuolggadusa mielde. Áittardeaddji ii oainne ahte lea lágalaš vuođđu dulkot dan nie go Sámediggeráđđi lea dahkan, nappo áibbas nuppe ládje go movt lea čállojuvvon.

Čoahkkáigeassu

Jávohisvuođageatnegasvuođa reguleren almmolašvuođalága mielde ii atte vejolašvuođa dulkot almmolašvuođalága ja hálddašanlága eará ládje go dan maid áittardeaddji lea atnán vuođđun iežas skábmamánu 23. beaivvi 2023 cealkámušas. Eaige Sámedikki válganjuolggadusat §§ 12 ja 81 atte vuođu ipmirdit eará ládje makkár dieđuide lea hálddašanlága § 13 mielde jávohisvuođageatnegasvuohta, iige jienastuslogu bidjama almmolaš dárkkistussii mii dahkko § 8 mielde leat vuođđu dulkot áibbas nuppe ládje, nu ahte dat mielddisbuktá ahte jienastuslogu dieđuide gusto jávohisvuođageatnegasvuohta. Áittardeaddji doalaha iežas oainnu mii leat ahte jienastuslogu dieđut mat leat biddjon almmolaččat dárkkistussii Sámedikki válganjuolggadusa § 8 mielde ii gusto jávohisvuođageatnegasvuohta.

Dan čállosa dieđuid dihte mii dáhttut Sámediggeráđi meannudit ášši ođđasit ovdal cuoŋománu 22. beaivvi 2024.